Kruhy žen, sdílení a návrat domů

"Jak krásná, jak líbezná jsi, ženo..., postavou se podobáš palmě a svými prsy hroznům datlí, dech tvého chřípí jablky voní, patro tvých úst je jako nejlepší víno. Jedině pro mého milého stéká, plyne i ve spánku z mých rtů..." Starý zákon, kniha Píseň písní

V listopadové REGENERACI jsme se věnovali mužským kruhům v podání laického terapeuta Jonáše Koukla. Nyní společně s psychoterapeutkou a výtvarnicí Radkou Kudrnovou, která se věnuje individuální terapii a vede ženské kruhy, vstoupíme do světa žen. Do jejich osobní zkušenosti a posilujících okamžiků vzájemného sdílení.

Když ženy ztrácejí spojení s instinktivní duší, cítí se bez inspirace, unaveně, nechávají se vtáhnout příliš hluboko do rodinného života, práce, hledají nejbezpečnější místo, protože postrádají životodárné instinkty. Každá nejednou za život čelí vyhladovění své duše. Příznaky této krize, a tím i příležitosti ke změně přesně popisuje americká básnířka a psychoanalytička Clarissa Pinkola Estés v knize Ženy, které běhaly s vlky: "Jsme-li dlouho pryč od sebe samých, naše oči nemají pro co zářit, kosti slábnou, nervy se poddávají, nemůžeme se už soustředit na to, kdo jsme a co chceme..."

Je velká pravda, že oddá-li se žena z celého srdce jakékoli činnosti, nesmí zapomenout na vlastní potřeby, pocity a cykly. Není-li si delší dobu vědoma sebe samé, při sebevětším nasazení ztrácí sebevědomí, nevidí dobře ani druhé, její duše hladoví.

Naštěstí existuje mnoho způsobů, jak se vrátit do duševního domova. Je potřeba dopřát si čas k zastavení. Hledat nové možnosti obnovy, které posilují naše individuální poslání na Zemi.

MATEŘSTVÍ A SÍLA VE SPOLEČENSTVÍ ŽEN

Mateřství je období, kdy se žena vrací ke kořenům, svému prapůvodu. Dnes ale často slýchám, že ženy-matky se ve své roli cítí osamocené. Na toto osamocení se můžeme dívat z generačního pohledu. Je totiž naprosto přirozené vzájemně se učit a vypomáhat si v širší rodině. Jen málo rodin dnes ovšem žije pod jednou střechou. Tento zvyk k současné době nepatří. Mladí často bydlí daleko od předků a pozoruji, že kvůli nevyřešeným vztahům s původní rodinou nejsou schopní pomoc starších přijmout. Vnímám i únavu starších žen, které mají rodičovské povinnosti splněné a rády by žily vlastní život. Přesto hraje přítomnost babiček významnou roli v životě dítěte i nové rodiny už po staletí. Pokud tato přítomnost chybí, může najít porozumění v přátelských vztazích s jinými ženami.

Pro některé z nás ovšem není přirozené navazovat vztahy s ostatními ženami. Hodně žen si myslí, že jen rodina je jediné, bezpečné společenství, kde si potomci osvojí dobré návyky. A v tomto případě bývají nápomocné právě děti, které úměrně věku, vyhledávají společnost vrstevníků na pískovišti či jiných veřejných prostranstvích. Je dobré, že z potřeby sdílení a touze po sounáležitosti, zakládají ženy mateřská centra, která nahrazují chybějící rodinné ženské společenství. Z této kolektivní potřeby vznikla i má vize vytvořit prostor, kde si ženy v jakékoli fázi života můžou předávat životní zkušenost a moudrost. Prostor, kde mohou nasytit svou vyhladovělou ženskou duši a obnovit své přirozené instinkty mezi "svými". Proto pořádám s kolegyní relaxačně-zážitkové pobyty v horách, kde se potkávají ženy v různých fázích života. Zastaví se, udělají si pro sebe čas, nahlédnout do svého nitra.

PO JEDINEČNÉ CESTĚ

Některé ženy po letech odkrývají skryté touhy, vize a s radostí i bolestí se vracejí zpátky domů, do vlastního nitra. Tam nacházejí pravdivé odpovědi na zásadní otázky. Pokaždé společně zažíváme sílu i křehkost, tvořivost, divokost a hloubku v ženském bytí. Někomu se podaří dotknout vnitřního života a přenést jej i navenek. Pro někoho je tento zážitek impulzem začít znovu zpívat, tančit, učit se něčemu novému, víc odpočívat, učinit důležitá rozhodnutí, odkládané změny, uzavřít minulost a v přítomnosti vykonávat to, co zanechává vědomé stopy. S láskou a péčí je třeba uchopit život, abychom se nedostali do rytmu někoho jiného. V běžném životě se ženy učí dál rozlišovat cykly pro tvoření, sex, odpočinek, práci, hru a jiné, hlídají si bdělost instinktivní duše. Ve společenství žen se probouzí vzájemná inspirace, ale každá pak jde sama dál k cíli po své jedinečné cestě....

Radka Kudrnová pro časopis REGENERACE